Společenství obcí je možno založit jako nový subjekt tj. na zelené louce a je možné jej přímo zapsat do rejstříku svazků obcí vedeného příslušným krajským úřadem.
Společenství obcí je možné vytvořit i transformací stávajícího dobrovolného svazku obcí. Podmínkou je splnění požadavků, které jsou kladeny zákonem. Týkají se především členské základny (počet obcí, respektování hranic správního obvodu ORP) a úpravy postavení základních orgánů společenství obcí (shromáždění starostů a předsedy). V případě zájmu území je Ministerstvo vnitra připraveno i ke změně hranice správních obvodů ORP (s výjimkou úprav, které by se dotýkaly změn krajských hranic).
Ministerstvo vnitra připravilo pro obce metodiku založení společenství obcí popisující procesy v případě prvního i druhého postupu. Zároveň pro obce a existující svazky obcí připravilo vzorové stanovy, které je možné při zakládání společenství obcí využít.
Společenství obcí může zajišťovat podporu obcím nejen při výkonu samostatné, ale i přenesené působnosti. S ohledem na rozsah poptávané činnosti lze předpokládat, že zvláště větší společenství obcí bude nabízet široký rozsah služeb. Je tedy možné, že k dispozici členským obcím bude i několik úředníků, kteří se budou specializovat vždy na konkrétní agendu.
Meziobecní spolupráce vyšší úrovně realizovaná prostřednictvím společenstvími obcí, by měla být vykonávána na mikroregionální úrovni, kterými jsou v podmínkách ČR správní obvody obce s rozšířenou působností (ORP). Tyto obvody tvoří na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, základní obecnou skladební jednotku pro územní vymezení působnosti veřejné správy. Jestliže budou společenství obcí přebírat kompetence v oblasti veřejné správy nebo zajištění veřejných služeb, je nanejvýš žádoucí nastavení do kontextu stávajícího hierarchického územního nastavení.
Ač byla tato kategorie obcí vložena do právního řádu Česka pro výkon přenesené působnosti, je založena na geograficko-funkčních kritériích. Správní obvody ORP nepředstavují umělý konstrukt, nýbrž odpovídají vzájemně provázaným vztahům uvnitř daného území. Funkční mikroregiony jsou determinovány každodenním pohybem obyvatelstva za prací, veřejnými službami včetně vyjížďky do škol. Existence funkčních mikroregionů je doložena i výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021 a analýzou dat mobilních operátorů o prostorové mobilitě obyvatelstva, realizovanou v letech 2021–2023. Takovéto nastavení může vyvolat rovněž určité multiplikační efekty na místní ekonomiku.
Zákon o obcích v §§ 49–53 upravuje obecná pravidla fungování svazků obcí v Česku. Těmito ustanoveními se řídí i všechny stávající dobrovolné svazky obcí.
Společenství obcí je kvalifikovanou formou svazku obcí. Tj., vedle výše uvedené obecné úpravy se na ně specificky vztahují i §§ 53a–53f. Společenství obcí jsou tedy zvláštní skupinou svazků obcí. Nevzniká tedy zcela nová právní forma.
Společenství obcí neruší existenci žádných stávajících DSO a jiných forem meziobecní spolupráce v Česku – společenství obcí doplňuje meziobecní spolupráci. Se stávajícími formami je komplementární.
I v případě společenství obcí je zachován princip dobrovolnosti, představuje tedy pro obce příležitost. Předpokládáme, že společenství obcí bude přirozeně přinášet obcím řadu výhod (ekonomické úspory, administrativní kapacita, větší spokojenost občanů se službami) a tuto formu spolupráce budou preferovat.
Stát má zájem vytvořit síť společenství obcí coby strategických partnerů reprezentujících nadobecní zájmy.