Současný stav meziobecní spolupráce
V současnosti je převažující formou meziobecní spolupráce (vedle vytváření společných podniků, uzavírání veřejnoprávních smluv apod.) institut dobrovolného svazku obcí (DSO), jehož právní rámec zakotvuje zákon o obcích. Stávající DSO mohou podle zákona o obcích vzniknout v území kdekoliv, bez ohledu na hranice správních obvodů, a nejsou vázány na minimální počet svých členů.
DSO jsou tak velmi různorodé co do počtu svých členů i co do své působnosti. V současné době dominují malé a jednoúčelové svazky, které vznikají z důvodu momentálních (krátkodobých) společných zájmů svých členů. Často se navíc po splnění svého účelu, např. vybudování kanalizace, stávají nefunkčními. Velkou slabinou současných DSO je i jejich nedostatečná finanční stabilita a často chybějící odborná/administrativní kapacita.
Takto fragmentované DSO se jen stěží dají využít pro koordinovaný rozvoj území, zajištění dostupnosti služeb či zlepšení kvality výkonu veřejné správy. Jelikož tyto svazky navíc nemají přímou vazbu na územně správní členění státu, je tím limitován jejich potenciál pro další úkoly z oblasti veřejné správy. Ze stávajících DSO nelze vytvořit do budoucna funkční síť, odvozenou od členských obcí, která by ale plnila úkoly nadobecní povahy, tj. úkoly, které jdou svou povahou a významem nad možnosti jednotlivých obcí – např. společné plánování v různých oblastech (strategické plánování). Mezi kraji a obcemi není v současné době žádná úroveň, na níž by mohly být vykonávány tyto úkoly, které mají nadobecní charakter.