Vše o exurzi do Votic 29. 4. v sekci Založení společenství – Exkurze za dobrou praxí

Současný stav

Současný stav meziobecní spolupráce

V současnosti je převažující formou meziobecní spolupráce (vedle vytváření společných podniků, uzavírání veřejnoprávních smluv apod.) institut dobrovolného svazku obcí (DSO), jehož právní rámec zakotvuje zákon o obcích. Stávající DSO mohou podle zákona o obcích vzniknout v území kdekoliv, bez ohledu na hranice správních obvodů, a nejsou vázány na minimální počet svých členů.

DSO jsou tak velmi různorodé co do počtu svých členů i co do své působnosti. V současné době dominují malé a jednoúčelové svazky, které vznikají z důvodu momentálních (krátkodobých) společných zájmů svých členů. Často se navíc po splnění svého účelu, např. vybudování kanalizace, stávají nefunkčními. Velkou slabinou současných DSO je i jejich nedostatečná finanční stabilita a často chybějící odborná/administrativní kapacita.

Takto fragmentované DSO se jen stěží dají využít pro koordinovaný rozvoj území, zajištění dostupnosti služeb či zlepšení kvality výkonu veřejné správy. Jelikož tyto svazky navíc nemají přímou vazbu na územně správní členění státu, je tím limitován jejich potenciál pro další úkoly z oblasti veřejné správy. Ze stávajících DSO nelze vytvořit do budoucna funkční síť, odvozenou od členských obcí, která by ale plnila úkoly nadobecní povahy, tj. úkoly, které jdou svou povahou a významem nad možnosti jednotlivých obcí – např. společné plánování v různých oblastech (strategické plánování). Mezi kraji a obcemi není v současné době žádná úroveň, na níž by mohly být vykonávány tyto úkoly, které mají nadobecní charakter.

Je proto třeba podpořit meziobecní spolupráci na mikroregionální úrovni, zejména strategický regionální rozvoj tohoto území a plnění úkolů veřejné služby ve prospěch občanů na takovém území (těžící z vyšší participace členských obcí a většího množství sdružených prostředků). Mikroregionální úroveň je v Česku (až na výjimky) totožná se správním obvodem obcí s rozšířenou působností. Ač byla tato kategorie obcí vložena do právního řádu Česka pro výkon přenesené působnosti, je založena na geograficko-funkčních kritériích. Správní obvody ORP nepředstavují umělý konstrukt, nýbrž odpovídají vzájemně provázaným vztahům uvnitř daného území. Tyto vztahy, které jsou determinovány pohybem obyvatelstva za prací, veřejnými službami včetně vyjížďky do škol, jsou doloženy i výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021 a analýzou dat mobilních operátorů o prostorové mobilitě obyvatelstva.

Potřeba posílit a zefektivnit spolupráci obcí v Česku je v zásadě všeobecně známa. Zefektivnění spolupráce obcí je jedním z témat, jimž se věnuje koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030, přičemž tento dokument výslovně zmiňuje jako jedno z opatření na podporu meziobecní spolupráce zefektivnění spolupráce v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tj. přirozených mikroregionů. Zlepšení spolupráce obcí, např. zavedením právní úpravy, která by obcím umožnila využívat výhod společného poskytování služeb, Česku doporučila i Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), naposledy v dokumentu Přehled o stavu veřejné správy: Česká republika.

Podle OECD malá velikost obcí a velmi roztříštěná místní správa brání účinnému poskytování veřejných služeb a realizaci investic. Česko je zemí s nejvyšším počtem obcí na obyvatele v OECD, což výrazně ztěžuje koordinaci veřejných služeb a fakticky ohrožuje naplnění principu rovného přístupu obyvatelstva k veřejným službám bez ohledu na geografická či prostorová znevýhodnění. Obce spolu běžně vzájemně spolupracují, tato spolupráce nicméně postrádá dle OECD stabilitu ve správě a financování. Účinným způsobem, jak zlepšit účinnost a kvalitu poskytování služeb, by mohla být dle OECD povinná spolupráce obcí v zákonem definovaném souboru veřejných služeb. Kromě toho by dle OECD malé obce měly být motivovány ke slučování. Situace v Česku se tak výrazně odchyluje od stavu místní správy v jiných zemích OECD, respektive dynamiky jejího vývoje.

Potřebu strategické spolupráce obcí ve funkčních mikroregionech v kontextu koncepcí Ministerstva vnitra (Klientsky orientovaná veřejná správa 2030) a Ministerstva pro místní rozvoj (Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, Koncepce rozvoje venkova) akcentovala i tzv. Jihlavská deklarace z roku 2021, kterou signovalo několik desítek dobrovolných svazků obcí.