Specifika společenství obcí?

Název

Podstatným formálním kritériem pro vznik společenství je název, resp. změna názvu. Název společenství obcí odráží identitu členských obcí a jejich občanů s územím, které společenství reprezentuje. Oproti volné úpravě pojmenování svazků obcí zákon stanovuje konkrétní požadavek, aby název společenství obsahoval buď sousloví společenství obcí nebo dodatek ve formě zkratky s.o. V případě transformace existujícího svazku je nutné změnu názvu zanést do stanov a následně v žádosti o změnu zápisu v rejstříku, resp. v žádosti o přiznání postavení společenství obcí.

Předmět činnosti

Předpokládá se také, že změna stanov bude rozšiřovat předmět činnosti společenství oproti dosavadnímu svazku, přinejmenším o obecné kategorie koordinace veřejných služeb a strategický rozvoj území (viz § 53a), případně zajišťování správních činností v souladu s § 53e zákona prostřednictvím tzv. sdíleného úředníka. Rozšíření předmětu činnosti o tyto činnosti však není nutnou podmínkou pro zápis společenství.

Zapsaný předmět činnosti nezavazuje společenství k jeho reálnému výkonu. Např. zřízení pozice sdíleného úředníka je fakultativní a lze k němu přistoupit až později v průběhu činnosti společenství.

Orgány společenství

Oproti relativně volné vnitřní struktuře běžných svazků obcí zákon velmi konkrétně v § 53d definuje jak shromáždění starostů jako nejvyšší orgán společenství, tak i předsedu společenství jako statutární orgán, tedy ve smyslu § 49 odst. 4 orgán, kterým svazek obcí jedná. Do rejstříku bude v případě společenství obcí uveden jako orgán oprávněný jednat jménem společenství navenek vždy předseda a místopředsedové.

Stanovy mohou ustavit také další orgány společenství. Fakultativně zřizované orgány společenství lze ve stanovách pojmenovat libovolně, nevzbudí-li název orgánu klamný dojem o jeho povaze. Ministerstvo vnitra ve Vzorových stanovách společenství obcí standardizuje Radu, coby kolektivní výkonný orgán, kontrolní komisi, coby kontrolní orgán a manažera společenství obcí, coby administrativní orgán společenství obcí.

Kolektivnímu výkonnému orgánu – Radě společenství obcí, mohou být stanovami svěřeny činnosti, které nejsou ze zákona vyhrazeny shromáždění starostů.

Doporučeni je zřízení kontrolního orgánu – Kontrolní komise, pověřeného kontrolou dodržování právních předpisů, stanov a rozhodnutí ostatních orgánů svazku a kontrolou hospodaření. Obecně platí, že funkce kontrolního orgánu je neslučitelná s členstvím v jiném orgánu společenství s výjimkou členství ve shromáždění starostů.

Ve stanovách lze upravit také postavení Manažera společenství jako vedoucího zaměstnance společenství, jenž plní úkoly zaměstnavatele, odpovídá za přípravu jednání ostatních orgánů společenství a za další administrativní úkony. Manažer společenství bude většinou vůči společenství zároveň v zaměstnaneckém poměru, je tedy nutné upozornit na to, že trvání zaměstnaneckého poměru je nezávislé na výkonu funkce v orgánu společenství.

Funkce sdíleného úředníka podle § 53e nemusí být nutně ve stanovách upravena, nejedná se totiž o orgán společenství, nýbrž o zaměstnance společenství. Činnost a organizace práce sdíleného úředníka vyplývá především z § 53e zákona o obcích, zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a zákoníku práce. Zřízení pozice sdíleného úředníka a sdílený výkon správní činnosti je pouze fakultativní činnosti společenství, k tomuto kroku lze případně přistoupit později v průběhu činnosti společenství. V praxi může dojít k souběhu činnosti sdíleného úředníka a manažera společenství. Souběh těchto pozic je možný za podmínky, že nebude mít tato osoba z pozice funkce manažera společenství možnost ovlivňovat pracovněprávní agendu svazku, resp. práva a povinnosti zaměstnavatele ve vztahu ke sdílenému úředníkovi dle § 53e zákona o obcích. Je možné zřídit pozici více sdílených úředníků u téhož společenství obcí.