Časté otázky

Společenství obcí je možno založit jako nový subjekt tj. na zelené louce a je možné jej přímo zapsat do rejstříku svazků obcí vedeného příslušným krajským úřadem.

Společenství obcí je možné vytvořit i transformací stávajícího dobrovolného svazku obcí. Podmínkou je splnění požadavků, které jsou kladeny zákonem. Týkají se především členské základny (počet obcí, respektování hranic správního obvodu ORP) a úpravy postavení základních orgánů společenství obcí (shromáždění starostů a předsedy). V případě zájmu území je Ministerstvo vnitra připraveno i ke změně hranice správních obvodů ORP (s výjimkou úprav, které by se dotýkaly změn krajských hranic).

Ministerstvo vnitra připravilo pro obce metodiku založení společenství obcí popisující procesy v případě prvního i druhého postupu. Zároveň pro obce a existující svazky obcí připravilo vzorové stanovy, které je možné při zakládání společenství obcí využít.

Společenství obcí může zajišťovat podporu obcím nejen při výkonu samostatné, ale i přenesené působnosti. S ohledem na rozsah poptávané činnosti lze předpokládat, že zvláště větší společenství obcí bude nabízet široký rozsah služeb. Je tedy možné, že k dispozici členským obcím bude i několik úředníků, kteří se budou specializovat vždy na konkrétní agendu.

Meziobecní spolupráce vyšší úrovně realizovaná prostřednictvím společenstvími obcí, by měla být vykonávána na mikroregionální úrovni, kterými jsou v podmínkách ČR správní obvody obce s rozšířenou působností (ORP). Tyto obvody tvoří na základě zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, základní obecnou skladební jednotku pro územní vymezení působnosti veřejné správy. Jestliže budou společenství obcí přebírat kompetence v oblasti veřejné správy nebo zajištění veřejných služeb, je nanejvýš žádoucí nastavení do kontextu stávajícího hierarchického územního nastavení.

Ač byla tato kategorie obcí vložena do právního řádu Česka pro výkon přenesené působnosti, je založena na geograficko-funkčních kritériích. Správní obvody ORP nepředstavují umělý konstrukt, nýbrž odpovídají vzájemně provázaným vztahům uvnitř daného území. Funkční mikroregiony jsou determinovány každodenním pohybem obyvatelstva za prací, veřejnými službami včetně vyjížďky do škol. Existence funkčních mikroregionů je doložena i výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2021 a analýzou dat mobilních operátorů o prostorové mobilitě obyvatelstva, realizovanou v letech 2021–2023. Takovéto nastavení může vyvolat rovněž určité multiplikační efekty na místní ekonomiku.

Zákon o obcích v §§ 49–53 upravuje obecná pravidla fungování svazků obcí v Česku. Těmito ustanoveními se řídí i všechny stávající dobrovolné svazky obcí.

Společenství obcí je kvalifikovanou formou svazku obcí. Tj., vedle výše uvedené obecné úpravy se na ně specificky vztahují i §§ 53a–53f. Společenství obcí jsou tedy zvláštní skupinou svazků obcí. Nevzniká tedy zcela nová právní forma.

Společenství obcí neruší existenci žádných stávajících DSO a jiných forem meziobecní spolupráce v Česku – společenství obcí doplňuje meziobecní spolupráci. Se stávajícími formami je komplementární.

I v případě společenství obcí je zachován princip dobrovolnosti, představuje tedy pro obce příležitost. Předpokládáme, že společenství obcí bude přirozeně přinášet obcím řadu výhod (ekonomické úspory, administrativní kapacita, větší spokojenost občanů se službami)  a  tuto formu spolupráce budou preferovat.

Stát má zájem vytvořit síť společenství obcí coby strategických partnerů reprezentujících nadobecní zájmy.

V případě, že stávající svazek splňuje zákonné podmínky, doporučujeme provést jeho transformaci. Společenství v takovém případě může čerpat z dosavadní existence svazku.

Ano, společenství obcí je vždy svazkem obcí. Zákon o obcích v § 53a odst. 1 výslovně uvádí, že společenství obcí je svazek obcí, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Jedná se tedy o zvláštní typ svazku obcí.

Pracovní termín transformace znamená přiznání postavení společenství obcí již existujícímu svazku. V takovém případě nemusíme hovořit ani o „nástupnické organizaci“, protože nedochází k přeměně v právním slova smyslu. Společenství je nadále tím samým svazkem, stejným právním subjektem, má např. stejné IČO. Z toho vyplývá plná právní kontinuita, zachování veškerých dosavadních práv a závazků.

Příjemcem dotace je nadále společenství, dle podmínek konkrétního dotačního programu bude případně zapotřebí oznámit poskytovateli změnu identifikačních údajů. Podmínkou dalšího čerpání dotace by však neměl být souhlas poskytovatele. Udržitelnost a další podmínky poskytnutí dotace budou v případě transformace nadále plněny.

Vzhledem k postavení společenství jakožto svazku obcí, budou společenství vždy oprávněným žadatelem v těch dotačních programech, kde jsou uvedeny svazky obcí. V budoucnu může dojít k odlišení dotačních programů specificky jen pro společenství. V případě vzniku společenství jako nového právního subjektu však dejte pozor na další podmínky dotačních programů, např. častá minimální délka existence žadatele, která může být jedním z důvodů volit spíše cestu transformace současného svazku.

Ano. Zástupce členské obce na valné hromadě svazku obcí nemůže vytvářet za obec právní vůli ke změně stanov, tu může za obec vytvořit jen zastupitelstvo rozhodnutím podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích. V těchto případech je nezbytné, aby člen příslušného orgánu svazku jednal výlučně na základě předchozího rozhodnutí příslušného orgánu, neboť zákon zde platnost právního úkonu (v daném případě jednání jménem obce v příslušném orgánu svazku) výslovně podmiňuje předchozím rozhodnutím (§ 41 odst. 2 zákona o obcích). Pro krajský úřad by mělo být nicméně dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o zápisu předmětné rozhodnutí shromáždění starostů (nejvyššího orgánu), nikoliv nutně rozhodnutí všech členských obcí (v případě pochybností si je nicméně KÚ vyžádat může).

Voleným orgánem společenství je dle § 53d odst. 2 předseda jako statutární orgán a místopředseda jako jeho statutární zástupce. Předseda a místopředseda jsou voleni shromážděním starostů z řad jeho členů. Shromáždění starostů je nejvyšším orgánem svazku složeným ze starostů členských obcí. Pokud tedy současný předseda splňuje tyto podmínky (starosta zvolen nejvyšším orgánem), není nutné provádět mimořádnou volbu. V případě větších změn ve struktuře svazku při transformaci na společenství však lze novou volbu doporučit.

Přiznáním postavení společenství obcí nedochází k přeměně svazku, na vztazích ke zřizovaným organizacím se fakticky nic nemění. V případě změny názvu svazku lze doporučit upravit dle této skutečnosti zřizovací listiny příspěvkových organizací nebo zakladatelské dokumenty obchodních společností. Lze tak nicméně učinit až společně s nejbližší věcnou změnou v obsahu těchto listin.

Ano. Zákon o obcích výslovně uvádí v § 49 odst. 4, že svazek obcí nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla svazku obcí, obdobně pak v § 53c (1) Svazek obcí nabývá postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí.

Jedná o správní úkon vydávaný na žádost subjektu zakládající jeho práva a povinnosti. Viz § 9 správního řádu: Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Zákon stanoví údaje, které jsou do rejstříku zapisovány. Konkrétní podobu rejstříku neuvádí. Výslovně však uvádí, že se jedná o veřejný rejstřík. Platí tedy dle § 120 občanského zákoníku, že veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému, každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie. Analogicky k zákonu o veřejných rejstřících by měl krajský úřad vést rejstřík vedle fyzické podoby také způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na webových stránkách krajského úřadu, dále by měl krajský úřad umožnit získat úředně ověřený elektronický opis.

Povinnost vést rejstřík způsobem umožňujícím dálkový přístup lze dovodit také ze zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (k subsidiárnímu použití zákona o svobodném přístupu k informacím např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. října 2010, č.j. 2 Ans 7/2010-175). Dle ust. § 5a  jsou povinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informace, které jsou na základě zákona každému přístupné (dále jen „registr“), povinny tyto informace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. S výjimkou dokumentů ze sbírky listin jsou pak povinné subjekty povinny informace vedené v rejstříku zveřejňovat rovněž jako otevřená data.

Zákon výslovně stanoví, u kterých údajů se zapisuje den vzniku právní skutečnosti (den vzniku, přiznání postavení společenství obcí, den vzniku funkce člena orgánu), u dalších zapisovaných údajů není zapotřebí časový údaj uvádět.

Do rejstříku svazků se v souladu s § 49  a § 53c zákona o obcích zapisuje:

V případě prvozápisu nového společenství jsou všechny údaje shodně zapisovány ke dni vzniku společenství, tedy ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o zápisu. V případě transformace (změnového zápisu) je nutné odlišit deklaratorní a konstitutivní charakter zápisu. Konstitutivním zápisem je zápis vzniku a zániku společenství, potažmo přiznání postavení společenství, dále zápis změny názvu, sídla a předmětu činnosti. Datem přiznání společenství obcí je vždy datum účinnosti rozhodnutí. Oproti tomu datem vzniku funkce člena orgánu je datum jeho volby, není-li v usnesení nebo návrhu na zápis uvedeno jinak (deklaratorní zápis). Pozn. MV upraví vzor žádosti tak, aby byl navrhovatelem zpravidla žádán zápis změn s účinností “ke dni zápisu do rejstříku”.

Ve vztahu k třetím osobám nicméně platí obecná soukromoprávní zásada materiální publicity zápisu, viz § 121 občanského zákoníku. Je-li určitá skutečnost zapsaná v rejstříku a třetí osoba právně jedná v souladu s tímto zapsaným údajem, přičemž tato zapsaná skutečnost již není aktuální, nemůže společenství následně vůči této třetí osobě namítat, že zapsaný údaj neodpovídá skutečnosti. Dojde-li tedy např. k tomu, že třetí osoba uzavře dohodu s osobou, která je zapsaná v rejstříku jakožto osoba oprávněná jednat, ačkoliv již tato osoba oprávněná není, je taková dohoda uzavřena platně a společenství nemůže namítat, že daná osoba reálně oprávněná nebyla.

Stejně jako dosavadní svazky vždy ke dni účinnosti rozhodnutí o zápisu. 

Svazek obcí nabývá podle § 49 odst. 4 zákona o obcích právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí. Postavení společenství obcí může dle § 53c tamtéž svazek obcí nabýt také současně se svým vznikem. V případě transformace z existujícího svazku obcí nabývá tento postavení společenství obcí dnem nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o přiznání postavení společenství obcí. 

Zákon o obcích v tomto ohledu zcela respektuje obecnou úpravu vzniku právnických osob podle ustanovení § 126 občanského zákoníku, dle kterého právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (rejstřík svazků obcí je veřejným rejstříkem). Rozhodnutí o vzniku společenství, stejně jako přiznání postavení společenství obcí je rozhodnutím konstitutivním, je tedy nutné vycházet při stanovení data vzniku z právní moci rozhodnutí. V případě prvozápisu nabude právní moci rozhodnutí jako celek (tedy vznik nového subjektu spolu s postavením společenství). V případě transformace svazku na SO je nutné zohlednit konstitutivní/deklaratorní účinky zápisu u jednotlivých zapisovaných údajů (deklaratorním bude např. zápis vzniku funkce předsedy – ke dni jeho volby, v případě vzniku společenství ke dni zápisu).

Ke dni účinnosti rozhodnutí o zápisu. 

Datum není uvedeno v rozhodnutí, dle termínu nabytí právní moci rozhodnutí se vyznačí do rejstříku svazků. Viz výše.

Ano. Údaje v registru osob jsou nicméně pouze referenčním údajem, pro vznik společenství/ přiznání postavení společenství je směrodatný vždy zápis do rejstříku svazků vedený krajským úřadem.

K návrhu na zápis do rejstříku svazků obcí se přikládá smlouva o vytvoření svazku obcí spolu se stanovami. Smlouva o vytvoření svazku obcí vyjadřuje vůli obcí jakožto smluvních stran vytvořit svazek a vstoupit do něj. Základní parametry svazku nadále upravují stanovy, následné změny se tedy propisují už jen do stanov. Ust. § 50 odst. 2 zákona o obcích stanoví obligatorní náležitosti stanov, a to včetně názvu a sídla (zákon tyto údaje dokonce ani nevyžaduje ve smlouvě). Zároveň zákon v § 50 odst. 3 předpokládá proces změny stanov (mj. za účelem změny údajů dle § 50 odst. 2, tedy v případě, že stanovy tuto změnu předpokládají a svěřují ji rozhodnutí nejvyššího orgánu.

Podle § 21 zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících ÚSC je podmínkou provádění správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem prokázání zvláštní odborné způsobilosti. Zápis do rejstříku svazků zcela jistě správní činností je (jedná se o správní řízení končící správním rozhodnutím). Zákon však ukládá povinnost zvláštní odborné způsobilosti jen správním činnostem výslovně vymezeným prováděcím právním předpisem, kterým je vyhláška č. 413/2024 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti, zkoušce vstupního vzdělávání a náležitostech osvědčení o vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, resp. konkrétně taxativní výčet správních činností dle § 1 vyhlášky. Tento výčet neobsahuje vedení rejstříku svazků obcí výslovně, ani v žádné relevantní nadřazené kategorii. Na základě výše uvedeného tedy ZOZ k vedení rejstříku svazků obcí dle ust. § 1 vyhlášky 512/2002 Sb. a contrario nutná není.

V zákoně (v dotčeném přechodném ustanovení) výslovně uvedené nejsou, dovozuji z toho tedy, že by měl stačit prostý soupis členských obcí a datum vzniku členství, přičemž KÚ by mohl vyžadovat další dokumenty (zápisy ze schůzí, usnesení zastupitelstev, potažmo smlouvu) pouze v pochybnostech.